Těžba uranu

Návrh Státní energetické koncepce počítá s otevřením těžby u Polné na Jihlavsku, ale v budoucnosti i v Podještědí. Tuzemský uran dnes nepokrývá ani polovinu potřeby provozu reaktorů v Dukovanech a Temelíně a palivové tyče z něj vyrábět neumíme. Žádám, aby z návrhu Surovinové politiky ČR byly vyškrtnuty všechny plány na novou těžbu uranu.

K 1. 1. 2012 byly ověřené zásoby na našem posledním dole v Rožné ve výši 338 tun, přičemž v roce 2011 se vytěžilo 224 tun. Kvůli stále horší kovnatosti a tedy nutnosti těžit a na povrchu uložit více hlušiny a rmutu se zhoršují i dopady na životní prostředí a ekonomická rentabilita. I v případě, že množství těžitelného uranu v Rožné vzhledem k investicím do průzkumů drobně vzroste, posune definitivní konec těžby maximálně o několik let.  S koncem dolování uranové rudy v Česku počítá i dosud platná Surovinová politika.

Návrh nové Surovinové politiky ministra Kuby však plánuje  těžbu nových ložisek. V první řadě Brzkov a Horní Věžnice v blízkosti Polné na Jihlavsku. Podle návrhu tu má být celkem 3 100 tun uranu, což by však zajistilo pouhých pět let provozu jaderné elektrárny Temelín a Dukovany.  Průzkumná šachta v Brzkově je dnes zasypána a zaplavena vodou. Ruda ke zpracování se má vozit na stávající úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. Zdejší odkaliště však budou mít vyčerpánu kapacitu pro ukládání kalu a dalšího odpadu z úpravy do roku 2015. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci odkaliště nemá státní podnik DIAMO vlastní prostředky, prodej uranového koncentrátu dnes zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování.

Uvažováno je také o těžbě větších uranových zásob na Liberecku v oblasti rozsáhlých podzemních zásob pitné vody. Vzhledem ke geologickým podmínkám by dnes taková těžba byla možná prakticky jen pomocí chemického loužení. Technologická agentura ČR již vyhlásila veřejnou zakázku za 6,7 milionu korun, která má zhodnotit možnosti těžby v této oblasti.  A v klidu nemohou být obyvatelé ani nad dalšími ložisky, protože stát by chtěl nově zrevidovat všechny své uranové zásoby.

Jaderná energetika není tak čistá, jak se mnozí zjednodušeně domnívají.  Typické pro provozy těžby a zpracovávání uranu jsou haldy odvalů, hlušiny a kalů po chemickém zpracování, v nichž se nacházejí zbytky uranu a další radioaktivní látky jako je thorium a radium. Na  našem  území  je  přibližně  200 lokalit postižených  vlivem  průzkumu  a  těžby  uranových rud. Vzniklo tu 38 velkých hlušinových odvalů (Jáchymovsko, Tachovsko, Příbramsko, Stráž pod Ralskem, Dolní Rožínka atd.) o celkovém objemu 43 milionů m3 na ploše 2 460 tisíc m2. V otevřených odkalištích je u nás deponováno na 47 milionů tun radioaktivních ka­lů.

Za třicet let chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem, které se nachází na místě jednoho z nejvýznačnějších zdrojů pitné vody v České republice, bylo do podzemí vtlačeno téměř 4,1 milionů tun kyseliny sírové, 320 tisíc tun kyseliny dusičné, 111 tisíc tun čpavku a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové. V současné době zůstává v oblasti cca 400 milionů m3 zamořených podzemních vod, což odpovídá jedenapůlnásobku Slapské přehrady. Celková rizika následků těžby mohou ohrozit zásoby podzemní pitné vody a zbytkové chemické roztoky ohrožují plochu o velikosti 160 km2. Během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun na sanaci tohoto podzemního znečištění.