Jak se bude v příštích 30 letech rozvíjet česká energetika?

Spalování odpadu namísto recyklace

Aktualizovaná energetická koncepce zvyšuje podíl spalovaní komunálních odpadů vyloženě extrémně. Cíli, které jsou v ní stanoveny, nejen že nerespektuje hierarchii nakládání s odpady – cíleně ji likviduje. Prevenci vzniku odpadů téměř nedává prostor a kdyby její současná podoba prošla, budou její dopady pro nás, občany České republiky, znamenat statisíce tun nebezpečných odpadů ze spaloven odpadů ročně. A přitom bychom si to měli zaplatit prostřednictvím daní sami, z vlastních kapes. Nechci, aby namísto vyrovnaného energetického mixu a rozvoje odpadového hospodářství docházelo kvůli této koncepci ke snižování úrovně odpadového hospodářství a vytváření nových ekologických zátěží do budoucna.

 

Česká republika stále výrazně zaostává oproti mnoha zemím Evropské unie v úrovni odpadového hospodářství. Recyklujeme pouze čtvrtinu komunálních odpadů, přitom jiné země zdárně kolem sedmdesáti procent. Nedosahujeme dokonce ani předem stanovených cílů platného Plánu odpadového hospodářství. Přesto předložená koncepce nepochopitelně extrémně posiluje roli spaloven odpadů v energetickém mixu. Nadále tak výrazně podkopává všechny doposud vynaložené snahy o efektivní systém odpadového hospodářství a snižování dopadů energetické produkce na životní prostředí.

Předložená koncepce zastírá fakt, že „recyklace šetří daleko více energie, než se získá spálením odpadu“. Ministerstvo musí podporovat především prevenci vzniku odpadů a jejich recyklaci, nikoli předstírat řešení problému drahými spalovnami a přenášet přitom finanční zátěž výstavby těchto neefektivní a nebezpečné „zdrojů energie“ na občany, případně v těchto projektech utopit finance na rozvoj odpadového hospodářství z EU.

Kvůli neefektivnímu odpadovému hospodářství a neaktuálnímu zákonu o odpadech dnes stále končí přes 60 % odpadu na skládkách. Ministerstvo průmyslu a obchodu současnou podobou Aktualizace Státní energetické koncepce zjevně navrhuje jít proti trendům moderních fungujících systémů odpadového hospodářství zemí Unie. Namísto důsledné prevence a rozvoje recyklačních procesů chce nahradit skládkování extrémním posílením spalování odpadů v předražených spalovnách. Toto je v přímém rozporu se závaznou hierarchií nakládání s odpady, kde prioritou je prevence vzniku odpadů, opakované použití a recyklace. Snižování skládkování má přeci jít ruku v ruce se zvyšováním míry recyklace, v níž máme obrovské rezervy. Přitom představená koncepce do budoucna situaci ještě výrazně zhoršuje.

Nové megaspalovny odpadů budou chrlit statisíce tun nebezpečných odpadů ročně. V žádném případě není pravdou, že spálením se „řeší i odstranění odpadu“. Po nevalném energetickém využití odpadů zůstává až 30 % zbytků, přičemž část z nich je silně toxická a míří na skládky nebezpečných odpadů. Další část, která opět zpravidla obsahuje nebezpečné látky, se nepochopitelně daří provozovatelům spaloven označovat jako stavební materiál. A tak mohou prakticky bez kontroly dostat do životního prostředí a kontaminovat jej. S využíváním zbytků po spalování odpadů jsou už teď problémy. Objevily se například v případě budování cyklostezky v CHKO Jizerské hory, nebo u nedávno zjištěného použití tohoto nevhodného „stavebního materiálu“ v meliorační rýze u Frýdlantu.

Podporovat je proto nutné prevenci vzniku odpadů, opětovné použití odpadů, materiálové využití cenných surovin z odpadů.

Nesouhlasím s předloženou koncepcí a nechci aby:

– se v předložené koncepci nadále snižoval podíl recyklace pod hranici stanovenou platným Plánem odpadového hospodářství, tedy pod 50% podíl recyklace. Navíc v situaci, kdy jsme zmíněného závazného cíle ještě nedosáhli.

– cenné suroviny končily ve spalovnách odpadů a miliardy tak doslova prolétly komínem.

– bylo energetické využití odpadů upřednostňováno efektivnějšími a šetrnějšími prvky odpadového hospodářství – prevencí vzniku odpadu, recyklací a kompostováním.

– výstavba nových spaloven odpadů v ČR byla financována z veřejných financí – a to ani jakoukoli umělou podporou výroby špinavé energie formou pokřivených bonusů za zpracování odpadů, ani z fondů Evropské unie. Odpady rozhodně nejsou obnovitelný zdroj. Vláda musí podporovat další materiálové využití cenných surovin z odpadů, nikoli jejich likvidaci ve spalovnách, jež jsou po všech stránkách neefektivní.

– nové spalovny rok co rok chrlily statisíce tun nebezpečných odpadů (s obsahem dioxinů, těžkých kovů a dalších rizikových látek), se kterými by se muselo Česko draze vypořádat.

– Česká republika namísto efektivní výroby energie vytvářela další ekologické zátěže a snižovala už tak nevalnou úroveň odpadového hospodářství v naší zemi. Česko musí naopak dopady výroby energie na životní prostředí snižovat.

– aby lidé z ministerstev životního prostředí a průmyslu a obchodu schovávali svou dlouhodobou neschopnost za neochotu lidí třídit. Už dávno měli ministři předložit návrh systémového řešení odpadového hospodářství, které bude namísto spalování podporovat materiálové využití druhotných surovin tak, jak je zvykem ve vyspělých zemích.

– byla výstavba spaloven vydávána za ekologicky šetrný a obnovitelný zdroj energie.

– aby ti, co všechno bezmyšlenkovitě sypou do kontejneru na směsný odpad, platili stejné poplatky za jeho svoz, jako lidé, kteří poctivě třídí – ti musejí být zvýhodněni, přesně jak navrhuje petice Co vytřídíš, neplatíš.

 

Připojilo se 369 lidí