Rozšiřování uhelných dolů, bourání obcí

Koncepce předložené ministrem průmyslu explicitně navrhují zrušit obě usnesení vlády, kterými byly vyhlášeny územní ekologické limity těžby hnědého uhlí. Žádám, aby Státní energetická koncepce i Surovinová politika ČR bezpodmínečně a bezvýjimečně respektovaly platné územní ekologické limity těžby hnědého uhlí, které chrání severočeská města Horní Jiřetín a Černice před zbouráním a desítky tisíc obyvatel Litvínova před přiblížením velkorypadel na 500 metrů pod okna jejich domovů. Vaše vláda se zavázala limity zachovat a dokonce provést jejich legislativní zajištění. Sliby se mají plnit. Obě koncepce by proto měly explicitně konstatovat, že s uhlím nalézajícím se za limity nepočítají.

Koncepce předložené ministrem průmyslu dělají pravý opak: explicitně navrhují zrušit obě usnesení vlády, kterými byly limity vyhlášeny, a bez jakékoliv alternativy počítají s budoucí likvidací obou obcí ohrožených těžbou (byť připouštějí, že by tato likvidace mohla být podmíněně odložena do roku 2035). Ministr průmyslu sice tvrdí médiím, že jím předkládané návrhy se zachováním limitů počítají, ale prokazatelně to není pravda.

Surovinová politika sice neochotně konstatuje, že těžbu za limity by bylo možné odložit až za rok 2035, ovšem i pro tento případ požaduje jejich zrušení. S jejich trvalým zachováním nepočítá vůbec. Zpomalení těžby navíc podmiňuje řadou podmínek, z nichž některé jsou v přímém rozporu s platným usnesením vlády o limitech (požadují například stavební uzávěru na území obcí ohrožených těžbou a zákaz odpisu zásob pod jejich územím), další jsou pak prakticky nesplnitelné či se svými negativními dopady blíží samotnému prolomení (například uvažuje o otevřeních nových povrchových dolů v místech, kde se dnes netěží).

Případná těžba za limity by smazala z map i světa 800 let staré město Horní Jiřetín a sousední osadu Černice s dvěma tisíci obyvateli a cenným barokním kostelem, přiblížila mimořádně hlučnou a prašnou těžbu až na 500 metrů pod okna obyvatel nedalekého Litvínova, ohrozila vzácné, převážně bukové ekosystémy jižních svahů Krušných hor, a v neposlední řadě způsobila emise oxidu uhličitého ve výši přes 1,3 miliard tun. To všechno kvůli těžbě uhlí, bez kterého se Česká republika dokáže obejít, jak na konkrétních číslech dokládají studie ekologických organizací Chytrá energie a Energetická [r]evoluce.