Jak se bude v příštích 30 letech rozvíjet česká energetika?

Rozšiřování uhelných dolů, bourání obcí

Pokud jde o devastaci severních Čech povrchovou těžbou uhlí, je poslední verze energetické koncepce dokonce ještě horší, než ta předchozí z letošního jara. Nový návrh sice s využitím uhlí za limity těžby teoreticky nepočítá - ale nepočítá bohužel ani s ochranou měst a obcí touto těžbou ohrožených. Ministerstvo průmyslu a obchodu se přitom netají tím, že dlouhodobě zamýšlí limity těžby chránící domovy desítek tisíc obyvatel severních Čech zrušit. Zachování územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí na Mostecku, které bylo jedním z explicitních východisek původního návrhu koncepce, z aktuální verze úplně vypadlo a bylo nahrazeno „respektováním existujících dobývacích prostorů“. V existujících dobývacích prostorech se ovšem nachází nejen Horní Jiřetín a Černice, ale i další města a obce: Osek, Mariánské Radčice, Okořín, část litvínovské čtvrti Hamr či celý areál Unipetrolu Litvínov. „Respektování dobývacích prostorů“ v řeči horního zákona znamená, že by se zde mělo těžit. Nechce se věřit, že by si autoři koncepce nebyli tohoto zásadního rozdílu vědomi.

Otevírají tak cestu nejen k likvidaci domovů tisíců lidí v Horním Jiřetíně a Černicích a podstatnému zhoršení životního prostředí stovek tisíc obyvatel severních Čech, ale i k zániku tisíců pracovních míst ve firmách, které by musely těžbě ustoupit, k emisím oxidu uhličitého ve výši 1,3 miliardy tun a k externím nákladům (které by zatížily státní rozpočet a rozpočty domácností) dosahujícím nepředstavitelných 1,33 biliónu korun.

Důrazně proto trvám na to, aby bylo zachování územních ekologických limitů těžby vráceno mezi východiska aktualizace Státní energetické koncepce, a do jejího textu aby byla doplněna výslovná formulace, že koncepce počítá s existencí těchto limitů po celou dobu své platnosti.

Připojilo se 395 lidí