Jak se bude v příštích 30 letech rozvíjet česká energetika?

Další jaderné reaktory s veřejnou podporou

Nelíbí se mi plán ministerstva průmyslu na stavbu dalších jaderných reaktorů v České republice. Dva nové reaktory by měly být spuštěny v Temelíně či v Dukovanech v horizontu let 2025-2030 a další po roce 2035. To ale úředníkům nestačí, chtějí během tří let najít lokalitu pro umístění třetí jaderné elektrárny v České republice. Navíc hodlají společnosti ČEZ takovou stavbu dotovat pomocí garantovaných cen elektřiny, které zaplatí běžní spotřebitelé. Dostupné studie ale ukazují, že se bez drahých jaderných elektráren dokážeme obejít. Požaduji, aby z byly z koncepce vyškrtnuty mechanismy, které mají dotovat cenu elektřiny z jádra. Chci, aby byla projednána a posouzena i varianta směřování energetiky jako má například Německo či Belgie, tedy bez stavby nových reaktorů.

 

Energetická koncepce ministerstva průmyslu plánuje výrazně posílit jadernou energetiku. V jaderných elektrárnách máme vyrábět více než padesát procent elektřiny a i nadále přitom máme zůstat jejím významným vývozcem. Navzdory všem důsledkům, jež s sebou atomová energetika nese, je to hlavně ekonomika, která brání jejímu rozvoji ve státech, které se jí nechtějí vzdát.  Investiční náklady na stavbu nových reaktorů jsou rok od roku vyšší. Dva dnes projednávané v Temelíně budou stát na tři sta miliard korun.  Cena jejich elektřiny pak bude na trhu velmi obtížně konkurenceschopná a to v době, když již proud z fotovoltaiky a větrných bude na trhu levnější.

Proto, aby se plán na dominanci centralizované jaderné energie v Česku mohl podařit, chce ministerstvo průmyslu v energetickém zákoně vytvořit tzv. kompenzační mechanismus vyrovnávacích plateb, díky kterému bude společnost ČEZ dostávat předem dohodnutou cenu za vyrobený atomový proud. Rozdíl zaplatí spotřebitel, celkem 15 až 20 miliard korun ročně. Obdobný mechanismus před několika týdny dohodla elektrárenská společnost EDF s britskou vládou pro výstavbu dvou reaktorů v Hinkley Point C. Elektrárna typu EPR bude stát 14 miliard liber (427 miliard Kč), která se zaplatí „výkupní cenou“ 110 EUR za megawatthodinu – což je téměř trojnásobek tržní ceny elektřiny v Evropě.  Garance ceny bude trvat 35 let a poroste s inflací.

Mohlo by se zdát, že je to spravedlivé, když nyní podobnou podporu dostávaly obnovitelné zdroje. Avšak jaderná energetika si svůj bohatě prostřený stůl veřejných dotací a podpor již snědla.  Ilustrativní jsou čísla ze Spojených států: celkové dotace, jež federální vláda poskytla jadernému průmyslu, činily v letech 1947 až 2000 zhruba 145 miliard dolarů. Jaderné elektrárny v USA  dostaly ve svém rozjezdovém období celkem 15,3 dolaru na každou kilowatthodinu vyrobené energie. Pro srovnání: větrné elektrárny jen 0,46 dolaru. Čísla z USA také ukazují, že dotace do obnovitelných zdrojů jsou efektivnější, než dotace do jádra. Zvýšení produkce energie je v případě dotací do čistých zdrojů několikanásobně vyšší než u dotací do atomových technologií.

Podle argumentace ministerstva má mechanismus podpory jaderného průmyslu kompenzovat tržní deformace dané podporou obnovitelných zdrojů nebo poplatky za emise skleníkových plynů. Pomíjí však, že zmíněné nástroje jsou samy o sobě reakcí na zdeformovaný trh, na němž není zpoplatněno poškozování životního prostředí.  Zapomíná rovněž, že jaderná energetika je již nyní poměrně výrazně zvýhodněna omezenou odpovědností za jadernou škodu (v ČR jen do výše 8 miliard Kč).

Nové jaderné reaktory by neměly vzniknout jen rozšířením jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech, ale ministerstvo průmyslu hodlá zpracovat vyhledávací studii pro novou elektrárnu. Zda se v ohrožení, že u nich po roce 2040 vyroste, ocitnou v Blahutovicích na severní Moravě, v Tetově u Pardubic, na severu Čech anebo jinde, se teprve uvidí.  Bez vyškrtnutí takových plánů z návrhu státní energetické koncepce ale hrozí, že v každém koutě naší země bude na dohled jaderná elektrárna.

Připojilo se 304 lidí