Další jaderné reaktory

Nelíbí se mi plán ministra Kuby na stavbu dalších jaderných reaktorů v České republice. Dva plánuje v Temelíně, další v Dukovanech a také navrhuje v průběhu tří let najít lokalitu pro umístění třetí jaderné elektrárny v České republice. Navíc chce společnosti ČEZ takovou stavbu dotovat pomocí garantovaných cen elektřiny, které hodlá vytahat z kapes běžných spotřebitelů. Dostupné studie ukazují, že se bez drahých jaderných elektráren dokážeme obejít. Požaduji, aby byly z koncepce vyškrtnuty mechanismy, které mají dotovat cenu elektřiny z jádra.

Energetická koncepce ministerstva průmyslu plánuje výrazně posílit jadernou energetiku. V jaderných elektrárnách máme vyrábět více než padesát procent elektřiny a i nadále přitom máme zůstat jejím významným vývozcem. Navzdory všem důsledkům, jež s sebou atomová energetika nese, je to hlavně ekonomika, která brání jejímu rozvoji ve státech, které se jí nechtějí vzdát.  Investiční náklady na stavbu nových reaktorů jsou rok od roku vyšší. Dva reaktory v Temelíně budou stát na tři sta miliard korun.  Cena elektřiny pak bude na trhu velmi obtížně konkurenceschopná. Po roce 2025, kdy by za ideálních podmínek mohl Temelín 3 a 4 začít dodávat proud, bude na trhu podle řady analýz levnější elektřina  dokonce i z fotovoltaiky a větrných elektráren.

Proto, aby se plán nuklearizace Česka mohl podařit, chce ministerstvo průmyslu vytvořit tzv. kompenzační mechanismus v zákoně o podporovaných zdrojích energie, díky kterému bude společnost ČEZ dostávat pevnou výkupní cenu za vyrobený atomový proud. Rozdíl zaplatí spotřebitel. Experti City Bank přišli s odhadem, že obdobná forma podpory, která je diskutována ve Velké Británii (a patrně ani neprojde Parlamentem) může stát rodinné rozpočty až 200 liber (6 400 Kč) ročně navíc.

Mohlo by se zdát, že je to spravedlivé, když nyní podobnou podporu dostávají obnovitelné zdroje. Avšak jaderná energetika si svůj bohatě prostřený stůl veřejných dotací a podpor již snědla.  Ilustrativní jsou čísla ze Spojených států: celkové dotace, jež federální vláda poskytla jadernému průmyslu, činily v letech 1947 až 2000 zhruba 145 miliard dolarů. Jaderné elektrárny v USA  dostaly ve svém rozjezdovém období celkem 15,3 dolaru na každou kilowatthodinu vyrobené energie. Pro srovnání: větrné elektrárny obdržely jen 0,46 dolaru. Čísla z USA také ukazují, že dotace do obnovitelných zdrojů jsou efektivnější, než dotace do jádra. Zvýšení produkce energie je v případě dotací do čistých zdrojů několikanásobně vyšší než u dotací do atomových technologií.

Podle argumentace ministerstva má mechanismus podpory jaderného průmyslu kompenzovat tržní deformace dané podporou obnovitelných zdrojů nebo poplatky za emise skleníkových plynů. Pomíjí však, že zmíněné nástroje jsou samy o sobě reakcí na zdeformovaný trh, na němž není zpoplatněno poškozování životního prostředí.  Zapomíná rovněž, že jaderná energetika je již nyní poměrně výrazně zvýhodněna omezenou odpovědností za jadernou škodu.

Nové jaderné reaktory by neměly vzniknout jen rozšířením jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech, ale ministerstvo průmyslu hodlá zpracovat vyhledávací studii pro novou elektrárnu. Zda se v ohrožení, že u nich vyroste jaderná elektrárna, ocitnou v Blahutovicích na severní Moravě, v Tetově u Pardubic, na severu Čech anebo jinde, se teprve uvidí.  Bez vyškrtnutí takových plánů z návrhu Státní energetické koncepce hrozí postupné naplňování komunistických plánů „co kraj, to jaderka“.